Hodnocení Českou školní inspekcí

Inspekce u nás byla naposledy 2.-15. května 2018. Samozřejmě, každý se trošku bojí, na druhou stranu jsme se i docela těšili. A jak to dopadlo? Inspekce chválila a to docela dost. :-)

I když se i u nás nějaké nedostatky objevily, ČŠI chválila. A chválila docela dost. :-) Potěší to o to víc, že odborné předměty přišel zhodnotit proděkan Fakulty Informačních technologií ČVUT Ing. Miroslav Balík, Ph.D. a anglický jazyk ředitelka pardubického Britského centra Mgr. Zorka Večeřová, Ph.D. A jelikož ne všechno důležité se vždy objeví v inspekční zprávě, poznamenával jsem si takové "perličky" z neformálních rozhovorů, které však mají možná větší vypovídající hodnotu než celá zpráva.

  • „Jsme rádi, že takovou školu v našem kraji máme.“
  • komentář k výsledkům denního studia: „Výborné. Výsledky odpovídají pozorovaným výkonům v hospitovaných hodinách.“
  • „Všichni učitelé jsou zde osobnosti. Chodí do hodin učit, ne to tam 'přežít'. Jsou motivovaní.“
  • „Kéž bychom i na jiných školách řešili problémy takovéhoto druhu.“
  • „Jen nám takhle dále rosťte a vzkvétejte.“ :-)

Závěry inspekční zprávy

Silné stránky:

  • odbornost vyučujících podporující výrazné zaměření výuky informačních technologií na praktické využití jako motivační prvek pro vzdělávání žáků,
  • metody a formy výuky anglického jazyka včetně účelného využití rodilého mluvčího,
  • podpora nadaných žáků projevující se v jejich úspěšnosti v odborných soutěžích,
  • efektivní a promyšlená spolupráce se sociálními partnery školy přispívající k rozvoji mezinárodních výukových konceptů,
  • příznivé školní klima respektující osobní předpoklady žáků a přispívající k jejich sociálnímu a osobnostnímu rozvoji,
  • komplexní a účinný systém v oblasti prevence rizikového chování,
  • účelné využívání výukového systému Moodle v průběhu vzdělávání.

Slabé stránky:

  • nižší míra účinnosti kontrolních mechanismů ve vztahu k obsahu školních vzdělávacích programů,
  • méně využívané kooperativní metody a chybějící diferenciace výuky všeobecně vzdělávacích předmětů,
  • častější opomíjení shrnutí probraného učiva v závěrech vyučovacích hodin a chybějící zhodnocení práce ze strany žáků,
  • spíše nahodilá péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami bez výraznějšího metodického vedení pedagogů.

    Níže najdete důležité body z inspekční zprávy (samozřejmě ty nejsvětlejší okamžiky :-)). Její kompletní znění najdete na portále ČŠI: Inspekční zpráva DELTA.

    Hodnocení podmínek vzdělávání

    Ředitel školy pravidelně aktualizuje a vyhodnocuje koncepční záměry rozvoje i z pozice zřizovatele, což v tomto případě příznivě podporuje směřování školy k dosažitelným a reálným cílům. Jedním z hlavních úkolů vytyčených ve strategických plánech je zvyšování kvality vzdělávání propojením odborného zaměření výuky s praktickou zkušeností žáků i pedagogů (brigády, soutěže, stáže ve firmách, spolupráce se zahraničními partnery apod.), kterou účelně podporuje také zapojení školy v některých projektech mezinárodních výukových konceptů (např. CISCO Networking Academy, Oracle Academy, Microsoft Imagine Academy, Adobe Academy). Za nezbytný prostředek k očekávanému dosažení profilu absolventa v souladu se vzdělávacími programy škola považuje také zvýšení důrazu na výuku cizích jazyků i v odborných předmětech (metoda CLIL). Klíčové je také vyhodnocování výsledků vzdělávání, přičemž měřítkem úspěšnosti jsou opakovaně především výsledky žáků v odborných soutěžích a společné části maturitních zkoušek. Pozitivním zjištěním je zároveň také sdílení uvedených vizí a cílů všemi účastníky vzdělávání, což se zpravidla projevuje příjemným pracovním klimatem a otevřenou komunikací žáků i pedagogů.

    Hodnocení průběhu vzdělávání

    Všeobecně vzdělávací předměty

    Ve všech hospitovaných hodinách všeobecně vzdělávacích předmětů (jazykových, společenskovědních, matematických a přírodovědných) převládala pozitivní pracovní atmosféra. Komunikace žáků a učitelů se vyznačovala vzájemným respektem, přístup pedagogů podporoval rozvoj sociálních a komunikativních kompetencí žáků. Zároveň však byla jejich společným znakem spíše převládající frontální forma výuky s dominantní rolí učitele při předávání zpravidla hotových poznatků. Motivace vstupní nebo průběžná byly funkční (např. rozhovorem, realizací demonstračních nebo žákovských pokusů nebo prezentací žákovských referátů). Přínosem bylo rovněž využívání mezipředmětových vztahů a využití poznatků a zkušeností žáků z reálného života. Cíle výuky zpravidla účelně podporovalo zařazení didaktické techniky včetně využití výukového systému Moodle. Efektivitu vzdělávacího procesu obohacovalo využívání doplňujících materiálů, využívány byly kromě standardních učebnicových ukázek také powerpointové prezentace, kopírované učební texty, audio a video nahrávky nebo praktické využití informací prostřednictvím internetu.

    Anglický jazyk

    Ve výuce anglického jazyka učitelé přirozenou formou rozvíjeli komunikační dovednosti žáků, kteří bez problémů komunikovali ve vyučovaném jazyce. Pozitivním zjištěním bylo vedení hodin převážně v anglickém jazyce, což umožňovalo většině žáků prezentovat velmi dobrou úroveň znalostí a dovedností. Výuka je v souladu s vizí školy provázaná i na počítačovou "gramotnost" učitelů, která se příznivě projevuje ve vedení výuky. K získání očekávaných kompetencí žákům velmi pomáhají hodiny konverzace s rodilým mluvčím, který úspěšně podporuje svými metodami i formami práce rozvoj jazyka jako komunikačního prostředku. Individuálním přístupem účelně podporoval i žáka, který donedávna žil v USA a český jazyk je pro něj cizí. Z rozhovorů s učiteli i z předložených materiálů vyplynulo využívání více zdrojů než pouze standardní učebnice, např. video, internet (webové stránky, youtube, novinové zpravodajství v daném jazyce atd.), časopisy či noviny, interaktivní hry vedoucí k rozvoji komunikačních dovedností a praktickému využití jazyka. Škola se zapojuje do celé řady projektů, v rámci výuky žáci absolvují i exkurze na Britské centrum v Pardubicích, kde jsou seznamováni s formou a obsahem cambridgeských zkoušek. Pedagogové předkládali látku v mezipředmětových souvislostech, časových návaznostech a podněcovali k porozumění národní kultury anglického jazyka. Tato skutečnost se pozitivně projevila např. zařazením sledování politické aktuality BBC v anglickém jazyce při výuce občanské nauky.

    Odborné předměty se zaměřením na IT

    Výuka měla z hlediska náročnosti velmi dobrou úroveň, žáci ve všech hodinách využívali cíleně notebooky, ke kvalitě vyučovacího procesu příznivě přispívala také odborná zdatnost pedagogů. Sledované hodiny měly promyšlenou strukturu a jasný a srozumitelný cíl. Přínosem byly učební materiály sdílené žáky a učiteli v prostředí Moodle, které jsou také vhodně doplněny o odkazy na on-line zdroje na Internetu. Kvalita hodin byla vyšší v případě, že učitelé diferencovali výuku např. úlohami různé obtížnosti, které si žáci mohli sami vybrat. Pokročilé úlohy (i nad rámec běžné náročnosti) byly zpravidla dobrovolné, což podporovalo motivaci zejména žáků nadaných. Náročnost zadávaných úkolů odpovídala schopnostem většiny žáků, kteří zpravidla zvládali dokončit řešení při hodině. Pro žáky s pomalejším tempem byla přínosem možnost dokončit práci následně do předem dohodnutého termínu. Učitelé často využívali ve výuce kooperativní prvky, poskytovali žákům náležitou podporu, řízené rozhovory vedli s cílem ověřit vhodnost využitých metod a forem práce. Vzájemná komunikace mezi žáky a pedagogy podporovala příjemnou pracovní atmosféru.

    Programování

    Ve výuce byly vhodně využity praktické příklady na pochopení základního cyklu programování (hra lodě). Objektové programování vyučující zařazuje do výuky až ve druhém ročníku, tomu předchází v prvním roce studia procedurální programovací styl. V případě výuky předmětu počítačové systémy a sítě bylo vhodně zařazeno vzájemné zkoušení mezi žáky, což pozitivně podpořilo jejich aktivitu.

    Hodnocení výsledků vzdělávání

    Ve školním roce 2016/2017 prospěla s vyznamenáním téměř čtvrtina z celkem 82 žáků oboru vzdělání 18-20-M/01 Informační technologie. Absence žáků není závažným problémem, v průměru zameškal každý žák 136 hodin za školní rok (za pololetí 68).

    Ve společné části maturitní zkoušky ve školním roce 2016/17 neuspěli po jarním a podzimním termínu z přihlášených pouze 2 žáci - 12,5%. V anglickém jazyce dosahují žáci pravidelně v průměru lepších výsledků než žáci dané skupiny oborů za celou ČR. Tento fakt spolu s dobrým průběžným hodnocením a dosahovanými výsledky v soutěžích a dalších aktivitách svědčí o profesní motivaci žáků.

    Úspěšnost žáků dokládají dobrá umístění v řadě odborných soutěží i na mezinárodní úrovni. Žáci školy jsou také pravidelně oceňováni mezi nejlepšími studenty pardubických škol. Škola je aktivní v pořádání soutěží, např. národní soutěž středoškolských ICT projektů Czech StudNET Awards nebo Microsoft Kodu Cup Česko. Dobré studijní výsledky žáků vedení školy podporuje přidělováním stipendií zřizovatele.

    Škola spolupracuje s řadou firem a společností, které např. zprostředkovávají své zaměstnance jako vyučující-odborníky ve škole, vedoucí školních kroužků (např. programování, robotiky) nebo maturitních projektů. Firmy umožňují žákům i pedagogům přístup k současným novinkám a trendům oboru. Školní výuku propojuje s praxí kromě dalších aktivit žákovská firma eDELTA (občanské sdružení založené školou a společností eBRÁNA). V ní žáci mohou realizovat první opravdové zakázky a zkusit si řízení reálné firmy.

    Kompletní inspekční zprávu naleznete ZDE.

    Česká školní inspekce zveřejňuje inspekční zprávy všech škol na svém portále. Porovnejte naši inspekční zprávu s inspekčními zprávami jiných škol - stačí zadat například část adresy školy (např.: "Karla IV.").