Tak jsme se po roce vrátili do Mladočova. A dobře jsme udělali.

Ve středu dopoledne vystupujeme z busu, ubytujeme se v chatkách, oběd ještě není – program taky ne, úvodní slovo vedoucího kurzu je za námi, co teď? Možná jsme ajťáci, ale fotbal, volejbal, pingpong jsou lepší zábava.

(Celková nálada Počasí nám letos vyšlo skoro podezřele dobře. Slunce, teplo, venku se dalo být prakticky pořád a jediná tak trochu bouřka měla tolik slušnosti, že přišla v noci.)

Ne všechno se ovšem řeší mečem (jak zjistil i nějaký Alexandr z Makedonie). Věž z Kapply například mečem nepostavíš, provázkový kostkonos na sekeře nedrží a tu básničku (přesněji tedy Limerick) se molitanová koule ne a ne naučit.

Kdo má energie ještě pořád příliš, má spoustu možností, jak ji zužitkovat – a letošní prváci jí zjevně mají hodně. Fotbal, volejbal, baseball… V jednu chvíli by měl člověk dojem, že jsme omylem přijali sportovní třídu.A protože k pobytu k přírodě tak nějak patří oheň, tradice dodržena, buřtíky opečeny, kytary naladěny (ejhle, někteří naši noví prváci nehrajou na kytaru jen tak trochu. Někteří na ni umějí jako pámbů)