Stáže z Londýna, aneb „Milý deníčku...'“

25.09.2018 10:46

Stáže z Londýna, aneb „Milý deníčku...'“

Nevím, jak jste na tom kdo s angličtinou. Já bídně. Když jsem byl poprvé v londýnském metru a snažil se chytat každé slovo z amplionu, abych náhodou nepřejel, slyšel jsem pořád tuto větu: „Mind the gap between the train and the platform.“ Pořád jsem si říkal, jakej "Gep"? Vždyť ten nikde na tý mapce nebyl!!! (Pro ty, kteří jsou na tom z angličtinou stejně dobře jako já, překládám: „Pozor na mezeru mezi vlakem a nástupištěm“.) Věřte mi, že to ti Angličani dokáží tak zamumlat, že chytáte akorát to „Gep“. Náramně se tím baví a všichni cizinci jsou z toho na prášky.

Podle volby obrázku Míry Vargy, jej tato věta také oslovila. A jelikož na něj na měsíčních praxích v Londýně padla nostalgická nálada, začal si psát deníček.

Milý deníčku,

Sedíme v kancelářích jedné malé IT firmy v Ruislipu a děláme celkem hustý věci. Čas od času nasedneme do amerického školního autobusu a vyjedeme na jednu z místních Primary schools. Nejsme londýnská obdoba školního taxíku, jezdíme po základkách, ukazujeme dětem moderní technologie a inspirujeme je k tomu, že IT je a bude katalyzátorem budoucnosti. A tak si tady žijeme, v Londýně, pod střechou společnosti Commun-IT, učíme se anglicky a bavíme se při tom...

Můj den vypadá asi takto; nasednu na underground – konkrétně na Metropolitan Line, v případě, kdybyste chtěli skočit na letadlo a každé ráno jezdit se mnou –, dojedu na sedmou do místní Costa Coffee v Eastcote, kde už na mne barista řve od dveří: „Medium hot chocolate with creame on top?“ protože si tam posledních několik týdnů nedávám ráno nic jiného. Na to mu přikývnu a po tom, co dorazí Martin a dá si svoje obvyklé Latté, pokračujeme do firmy.

Commun-IT se zvenčí tváří jako jedno z dětí onoho boomu, kde všude vznikaly internetové kavárny. Nicméně, opravdový zákazník tam přijde jednou za dva dny s tím, že potřebuje jen něco okopírovat. I tak to tam celkem žije. Tvářemi téhle firmy jsou Casey (ten to tu má celé pod palcem a vozí nám pravý americký donuty, když na ně zrovna dostane chuť), Segun (hyperaktivní afroameričan s fantastickým smyslem pro humor a věčnou odpovědí na otázku, na čem je třeba pracovat), Shaka (takovej taťka nás všech), Sui Li (vietnamka, která je zas něco jako „mamka nás všech“) a Andreas (mladej kluk z Řecka, na kterého se musíte extrémně soustředit, abyste mu s jeho akcentem dobře rozuměli). Všichni pracují na jedné věci – komunikují s místními školami a domlouvají různé akce a after-school clubs, kde by mohli edukovat a šířit povědomí o informačních technologiích, o tom, co to je kódování a jak se jej naučit.

Co taky děláme, že jednou do týdne vezmeme celou firmu a jedeme do nějaké školy. Kouzlem celé této výjezdní akce je, že s námi jeden PRAVÝ AMERICKÝ ŽLUTÝ ŠKOLNÍ AUTOBUS, ve kterém vozíme s sebou všechny nejrůznější technologie, které pak ve školách dětem prvního stupně ukazujeme. Je úžasné, jak malé děti jsou fascinovány moderními technologiemi a jak je umí intuitivně využívat bez jakékoliv předešlé zkušenosti. Většinou to vypadá tak, že já se starám o roboty Sphero – což jsou robotci ze Star Wars, takže BB-8 a R2D2, které připojíte k iPadu a můžete je ovládat podobně jako autíčka na dálkové ovládání; a Martin se stará o virtuální realitu, kde si každé z dětí nakreslí ve VR malování své jméno. Souběžně s tím se v autobusu ukazuje metodologie 3D tisku a pouští se 3D videa. Děti to milují a při každé zpětné vazbě se ptají, kdy přijedeme zas. Klíčovou myšlenkou těchto „bus visits“, jak tomu tady všichni říkají, je ukázat dětem, čeho je programování schopno a dát jim dostatečné důvody, proč by se měly o tuto oblast zajímat anebo přemluvit rodiče, aby je přihlásili do after-school coding clubs, které tady relativně hojně vznikají.

Míra & Martin (zkráceně M&M’s) před americkým školním autobusem – bohužel nemůžeme ukázat veselé obličeje dětí, jak si hrají s roboty a virtuální realitou, přesně tak, kvůli GDPR <3  Míra & Martin (zkráceně M&M’s) před americkým školním autobusem – bohužel nemůžeme ukázat veselé obličeje dětí, jak si hrají s roboty a virtuální realitou. Přesně tak, kvůli GDPR <3 

Když zrovna nelítáme někde po školách pracujeme na webu Commun-IT, který jsme hnedka po našem příjezdu tvrdě odsoudili. Na štěstí byli rádi, že jsme si našli práci sami a nyní nechávají veškerou zodpovědnost a kvalitu výstupu na nás, čímž se zlepšujeme ve všem – angličtinou počínaje. A když zrovna netrávíme hodiny a nervy na tvorbě webových stránek, připravujeme nějaké prodejní materiály, grafiky a vizuály pro akce či prodejní balíčky, které chystají.

Takže se máme dobře...

...a do toho jsme v centru nejlepšího města na planetě, ou jé

Londýn je gigantické pulzující město. Dostat se z bodu A do bodu B sice trvá v průměru hodinu, ale vždycky máte kam jít.

Nakupování

Je tu jedna kuriozita. Londýn zavírá v devět. Takže pokud očekáváte, že si půjdete uprostřed noci na Oxford Street kupovat nový outfit, tohle město vás zklame. Na druhou stranu tady mají obchody značky, o kterých by se nám v Česku mohlo jen zdát. Cenově jsou ty věci vcelku srovnatelné, jen to hraje trošku do karet naší české psychiky – když vidíte kolu za £1 vs 30 Kč, utrácíte s větším úsměvem. Dost často se vám při nákupu potravin stane, že sáhnete po sugar-free produktu a pak toho doma s pláčem litujete, ale když se vám to děje každý druhý den, zvyknete si.

Pozor na sugar-free produkty :-) Pozor na sugar-free produkty. V Londýně zavírají obchody v devět.

Muzikály a divadla

Vlevo od Trafalgar Square, v prostředku Londýna, je část, která se jmenuje Covent Garden. Každý obyčejný turista se tam jde podívat jen kvůli nějakému Apple Marketu, kde lidé nabízí své domácí hrníčky a keramické vázy. Když už jste ale chvíli v Londýně, začnete tam chodit kvůli divadlům. V téhle části Londýna je divadlo vedle divadla. A ty každý večer uvádí muzikály světových kvalit – Mamma Mia, The Lion King, Jamie, Kinky Boots, 42nd Street,...

Mé první ochutnání West End scény, jak tomu po celém světě říkají, bylo v podobě 42nd Street, muzikálu o dělání muzikálu na Broadwayi a po druhé zase v podobně Kinky Boots, příběhu o budování největší továrny na výrobu bot pro transvestity.

Když budete chvíli hledat, zjistíte, že to jsou všechno muzikály, které pod taktovkou londýnských divadelních scén vyhrály nejrůznější ceny a ocenění.

Londýn je také úchvatný v tom, že někteří zdejší mají potřebu své umělecké duše vyjádřit na veřejnosti. Nepotřebují k tomu složité kostýmy ani divadelní scénu. A proto je běžné, že potkáte uprostřed Picadelly polonahého Brita, jak svou stand-up show baví dav a po chvíli, kdy se do něj zaposloucháte, ho taky začnete kompletně žrát i s navijákem.

V Londýně je spousta pouličních umělců. V Londýně potkáte pouliční umělce na každém rohu.

Muzea a památky

Krom toho, že tady mají úžasná divadla a plno obchodů, jsou tu i památky. Těm se vyhýbám velkým obloukem, protože jsem je všechny viděl a fronty vás velmi lehce odradí. Je tady ale pár míst, které jsem prostě nemohl vynechat.

Londýnská ZOO Londýnská ZOO. No tohle už jsem někde viděl. No jo, v jednom z terárií
skončil přeci Dudley v Harry Potterovi!

Začnu místní ZOO. Londýn ji má úžasnou. Rozkládá se v jednom rohu místního Regent Parku, což – pokud vám to něco řekne – tak je to ten obří park za Baker Street. Je to menší ZOO, ale mají tam všechno, co chcete vidět. Garantuji vám, že při její návštěvě zažijete pár deja vu, a to konkrétně, když budete procházet pavilónem s hady – až po chvíli vám dojde, že vlastně tohle místo znáte díky Harry Potterovi a Kamenu mudrců, kde Harryho bratranec spadl do jednoho z terárií.

Londýnská akvária Londýnská akvária jsou jedny z nejhezčích v Evropě.

Pokud vás chytla zvířata v ZOO, další zastávka musí být místní akvária. Londýn se může chlubit asi jedněmi z největší akvárií v Evropě. Vše je systematicky rozdělené, a krom toho, že se můžete vyfotit s býložravými žraloky, můžete procházet skleněným tunelem s rybičkami.

Výhledy z mrakodrapu Shard

„Skyscraper“, to slovo zní trošku hrozivě skoro stejně jako jeho v podstatě doslovný překlad „mrakodrap“. A když už toho za ten den máte plný kecky a chcete si zachovat nadhled, není lepší nápad než si zaplatit výlet do 70. patra The Shardu, který je, se svými 310 metry, nejvyšší budovou v západní Evropě a který vám za pouhých 24 liber nabízí celý Londýn na dlani.

Londýn jako na dlani Londýn jako na dlani.

Kouzlo Londýna se však schovává ve zdejších muzeích, kterým velmi rychle propadnete. Jsou totiž zdarma a skrývají v sobě vcelku zajímavé věci. Úplně běžně se vám stane, že se úplně zadarmo podíváte na Slunečnice od Vincenta anebo nějakou krajinku od Moneta.

A to je vše, milý deníčku. Jdu zas do centra – protože nám tu zbývá už jen pár dní, je třeba užívat, užívat a užívat.



Napište nám

Rychlý kontakt

DELTA - Střední škola informatiky a ekonomie, s.r.o.
Ke Kamenci 151, 530 03 Pardubice

Pracovní doba:
7.00–11.30, 12.00–15:00
466 611 106,
605 192 007

Přidej se k nám na facebooku

© 2018, DELTA - SŠIE, s.r.o. – všechna práva vyhrazena

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o.

Nahoru ↑