Fotogalerie

Jeseníky, rekreační komplex Losinka v Rapotíně (nedaleko Loučné nad Desnou), sjezdovka Přemyslov, počet účastníků: 18 milých studentů + 3ks kantorského sboru,

kompletní sestava: Bára, Míša, Verča, Betty, Zuzka, Miri, Tamara, Kiki, Adéla, Renča, Nikola, Anh, Brůďa, Nela, Martin Š., Michal, Martin M. a Martin K., dále pak  Mgr. Suchomel, Mgr. Velčovská a říďa.

 

příjezd do areálu Losinka kolem poledního, oběd, ubytování a v 13:30 skibusem na sjezdovku Přemyslov.

Krásné jarní počasí: jasno, téměř bezvětří, 12°C – rychlost růstu sněženek 1cm/hod :-) - prostě jaro jako hrom – stav sněhu tomu bohužel odpovídá. Černá sjezdovka je skutečně z větší části černá – pouze občas jsou zbytky sněhu. Modrá je pokrytá rozrytou čvachtačkou neúspěšně se vydávající za sníh. Probíhají zkušební bezpečnostní jízdy všech zúčastněných. Je to v pohodě – žádní sebevrazi na lyžák nepřijeli. Pro ty nejodvážnější začíná výuka vodního snowboardingu – začínáme obličeji orat první jarní brázdy. Po dvou hodinách se již všichni těšíme na autobus. Večer byl pokus o organizovanou zábavu – no vyšlo to tak 50 na 50.

 

Je snad ještě o stupínek tepleji, sluníčko se chechtá ještě poťouchleji, černá sjezdovka je zase o trochu černější a my jsme opět na svahu. Po ránu je to o poznání lepší, modrá je upravená a sníh přece jenom trošku přimrzlý. Většina si libuje, pouze snowbordoví začátečníci si hladí zadky a kolena snad trochu častěji než včera. Ale s velkou slávou se začínají objevovat první oblouky na „frontside“ i „backside“. Na skoky si holt budeme muset ještě trochu počkat, že. Jednoznačně největším sebevrahem byl pro dnešek zvolen Anh, který po naprosto krkolomných (a to doslova krko-lomných) pádech stále vstával a zkoušel to znovu a znovu. (Vzhledem k odpolednímu vodo-sněhu vyhrál i soutěž o největšího Ždímáka.)

 

Začíná se nám trošičku mračit, ale stále je ještě poměrně hezky. Snowborďáci začátečníci už jsou přece jenom více na prkně než na zadku. Náš říďa se zbláznil - půjčil si prkno a začal to zkoušet taky. – Super atrakce (díky mobilům to samozřejmě prosáklo už i na školu a jistá škodolibá „nejmenovaná kolegyně“ prohlásila, že nám tam snad osobně doveze kameru :-)) Dnes byl největší Ždímák jednoznačně říďa. Večer se nám nějak belhal – chudák.

 

Že prý odpočinkový den… Ráno jsme byli na exkurzi v ruční papírně ve Velkých Losinách – to by člověk nevěřil, co to dalo dřív práce, udělat jednu čtvrtku.

Potom jsme šli na výlet do Loučné nad Desnou aspoň 10 km (že prý 6km – to jsme jim teda nikdo nezbaštil). Většina z nás řešila zásobování batůžky na záda, pouze největší frajeři jeli s taškou na kolečkách :-). Cílová stanice byla fitcentrum Gól, kde jsme měli bowlingový turnaj. Některé výsledky byly docela na úrovni (a holky jednoznačně porazily kluky). Zpět do Rapotína jsme jeli vlakem. Na půl šestou byl v Rapotíně zamluvený bazén. Byl to takový bazének pro batolata – prostě tři tempa a rána do hlavy, ale pro ty malý caparty tam bylo taky spoustu hraček, a třeba taková pěnová žížala, když se dostatečně nasákne vodou, může sloužit jako docela obstojný obušek - hodinová námořní bitva byla naprosto brutální :-).

 

Po „odpočinkovém dni“ jsme si již skutečně potřebovali všichni oddechnout. Ráno docela pěkně pršelo. Diskusi u snídaně „kdy a na jak dlouho pojedeme na kopec“ rozsekla paní recepční oznámením, že lanovka v Přemyslově v noci vyhořela, a že pro letošek sezóna skončila (prý konkurenční boj – i když takhle na konci sezóny to spíš vypadalo na pojišťovací podvod). Dopoledne byl volný program (ping-pong, Monopoli, KrisKros, válení na posteli,…). Odpoledne Míša s Verčou uspořádali orientačně-vědomostní závod dvojic. Nejzákeřnější úkol byl nakoupit v místní samoobsluze co nejvíce věcí do 10-ti korun. První funící dvojice svázaná šátkem a tázající se po nejlevnějších věcech paní prodavačku asi trošku zaskočila, ale další již zvládala s bravurou profesionála a všechny vodila k prošlým koláčkům po koruně. (Úkol ale splnil jednoznačně nejlépe Ahn se svými 400ks sirek – škoda jen, že půl kila nudlí stál 12,50 :-)). Jelikož se dvojice losovaly a ne vždy byli jedinci výkonnostně rovnocenní, tak někteří soutěživci nesli své partnery do cíle i na zádech. (No, to trošku kecám, ale moc k tomu nechybělo :-).)

 

Ráno jsme vyrazili na loučku nad penziónem Oáza. Poslední místo, kde se dalo aspoň trochu lyžovat. Nahoře byl pěkný skokanský můstek, a už si troufali i snowboarďáci začátečníci. (Ale dobrý, do Šumperka jsme jeli jenom s jedním vyvrtnutým kotníkem.)

Původně jsme tady chtěli být celý den, ale po dvou hodinách bylo více méně po sněhu, takže jsme se akorát naobědvali v Oáze a ve dvě skibusem zpátky na Losinku. Kluci hráli fotbálek a holky frisbee. Když se kluci dosyta okopali, přidali se také k frisbee. Hrálo se kluci proti holkám. Zdálo by se, že to bylo nefér, ale jelikož bylo holek dvakrát víc než kluků, tak to bylo docela vyrovnané. Holky nakonec jednoznačně vyhrály. Po té, co dostaly 8 gólů, podařilo se jim naprosto nečestně nesportovně a náhodou také jednou skórovat. Začaly vřeštět nadšením, tvrdit, že splnily svůj cíl, a odcházet ze hřiště. Jelikož jsme už měli všichni jazyk na vestě, tak jsme jim jejich vítězství nechali.

Večer byl ve znamení „inteligentních“ her. „Ahoj Pepo, řekni Pepovi, že je Pepa“ nebo „Čing“ zůstanou pro všechny jistě nezapomenutelným zážitkem. Obzvlášť 30-ti sekundovka pana učitele Suchomela s tyčí se na youtube bude určitě krásně vyjímat. Večer jsme zakončili diskotékou s věšákem.

 

Opatrné odvětrávání pokoje chlapců (nebezpečí samovolného vznícení již bylo více než akutní), snídaně a odjezd.

 

Lyžák byl super. Jen houšť a větší kapky.